kaple sv. Cyrila a Metoděje Radhošť

Můj přítel Martin napsal neobvyklý vánoční fejeton. Zaujalo mě to čtení...

Dnes je štědrý den a tak jsem si dovolil sem jeho fejeton přetisknout.

Martinovi děkuji za svolení a vám (nám) všem přeji ať jsou to ty nejlepší (nejopravdovější) Vánoce.

 Proč navzdory převládajícímu materialismu, proklamované racionalitě, mají lidé potřebu pro své zemřelé něco udělat, něco za ně obětovat. Vždyť co jiného než oběť jsou květiny, které necháváme na hrobě s vědomím, že je ráno sežehne mráz, a svíčky, které tam budou hořet celou noc - jen tak.                                   

Na svátek sv. Václava 28.9. 2015 se v kapli na Radhošti uskutečnilo poutní setkání organizované Nadačním fondem Betlém nenarozeným. Zaznělo zde "zamyšlení tatínků rodin, které s Nadačním fondem Betlém nenarozeným spolupracují". 

Se souhlasem kolektivu autorů tento text zveřejňuji v rubrice "Tušení souvislostí"

Albín Polášek: „Zvedám ruce a oči své tam - k nedozírné výši Tvé. Ó Bože, pomoz, pomoz mně, abych nezabloudil ve tmě. Rozjasni mně cestu k umění!“

Většina drobných sakrálních památek, jako jsou kříže, kapličky, boží muka, které spoludotváří půvab české a moravské kulturní krajiny, vznikla z iniciativy a na náklady soukromých osob

Papež František: „Neztrácejme onoho radostného ducha, oplývajícího humorem, ba sebeironií, jež nás činí lidmi oblíbenými i ve svízelných situacích. Je dobré často recitovat modlitbu sv. Tomáše Mora. Denně se ji modlím a dělá mi dobře“.