kaple sv. Cyrila a Metoděje Radhošť

Vážení návštěvníci, 

vítáme Vás v nejvýše položené svatyni naší vlasti, v kapli svatých Cyrila a Metoděje. 

Nenechejte se mýlit tím, že kaple leží na frekventované turistické trase. Kaple není pouhou turistickou atrakcí. Od svého vzniku až dosud je především místem modlitby, pravidelně je tady sloužena mše svatá.

Chovejte se zde tiše a slušně, jako kulturní lidé na každé jiné návštěvě: muži sundají pokrývku hlavy, rodiče nenechají děti běhat a křičet, psy je nutno nechat venku. (Fotografování je možné, jen pokud tím nerušíte ostatní přítomné.)

Kaple je v mnohém výjimečná. Objekt byl postaven na hranici dvou panství (dnes dvou krajů - Zlínského a Moravskoslezského). Kuriozitou je i to, že tímto místem prochází hlavní evropské rozvodí, voda ze severního okapu tedy teče přes Odru do Baltského moře, z jižního přes Moravu a Dunaj do Černého moře. 

Výjimečné jsou i okolnosti samotného vzniku kaple. Nebyla totiž vystavěna z nařízení světské nebo církevní vrchnosti, ale z vůle valašského lidu, jako projev vděku a úcty svatým Cyrilu a Metoději.

Návrh na vybudování kaple zazněl roku 1885 (tisícileté výročí úmrtí svatého Metoděje) na schůzi frenštátské Občanské besedy. Celá stavba byla financována především ze sbírek a z darů, jak tehdy všechen lid vyzval katolický farář, spisovatel a buditel Václav Kosmák v tiskem vydaném provolání:              

„Křesťané, vlastenci! … poznali jsme dobře, co příchod svatých apoštolů našich na Moravu znamená a čím nám všem je památná hora Radhošť … nesmíme již zaháleti déle, ale ruce k dílu spojme…“

Kaple byla vystavěna z místního kamene v románsko-byzantském stylu. Vysvěcena byla olomouc-kým arcibiskupem Th. Kohnem 11. září 1898 za účasti 30 000 lidí. Již tehdy zdobil kapli mramorový oltář,    který zde můžeme vidět dodnes (dílo Fr. Neumana, dar frenštátské rodiny Michnových).

Kaple měla původně vápennou omítku a byla na odlesněném vrcholu Radhoště zdaleka viditelná. Před průčelím kaple byla venkovní kazatelna, která se používala při větších shromážděních. Na obrázku je vidět i stará útulna, která nejdříve sloužila stavebním dělníkům při výstavbě kaple, později poutníkům a turistům. Pro zájemce v ní byly k dispozici klíče od kaple. Útulna byla zničena až při výstavbě nového vysílače.

K nejcennější výzdobě kaple patří vitrážová okna s obrazy světců a s výjevy ze života svatých Cyrila a Metoděje. Vitráže v oknech u oltáře obsahují modlitbu, která má i národní, vlastenecký rozměr: 

Hospodine, při nás stůj, jsme Tvé děti, národ Tvůj, ku Tvé cti a ku Tvé chvále chceme žíti, bdíti stále. Víru otců, mluvy dar, ať nám neuchvátí zmar, proste při nebeském trůně, svatí bratři ze Soluně.

                Triptych „Valašská Madona“ znázorňuje známou biblickou scénu Kristova narození zasazenou do valašské krajiny. Originál obrazu (v kapli je vystavena kopie) zakoupil na Národopisné výstavě v Praze roku 1895 předseda stavebního výboru Emil Kostelník (jeho pamětní deska je u vchodu do kaple). S tímto obrazem pak byla podniknuta putovní výstava po mnoha městech Moravy i Čech spojená se sbírkou na výstavbu kaple. Autorem obrazu je malíř Adolf Liebscher, který se podílel i na výzdobě Národního divadla. Ke vzniku tohoto svého snad nejznámějšího díla se nechal inspirovat při jednom ze svých pobytů na Valašsku. Druhý exemplář obrazu daroval malíř papeži a dílo je součástí vatikánských sbírek.

Vnější vzhled kaple se radikálně změnil rekonstrukcí v letech 1924 až 1926.

Zdivo z porézního pískovce totiž nebylo sto vzdorovat místnímu počasí. Vlhkost takřka znemožňovala užívání kaple. Proto byl kolem celé stavby zřízen nízký přístavek - krytý ochoz, který chrání základy a zdivo před vodou z deště a sněhu. Celá stavba byla obložena impregnovaným šindelem a před průčelím přistavěna dřevěná zvonice (stavitel Bayer z Rožnova, tesaři mistra Fabiána ze Zubří). Viz historická fotografie vpravo.

Kaple tak získala svou nezaměnitelnou siluetu a v této podobě už kaple zůstala zachována až do dnešních dnů.

          Nejstarší dochovanou památkou na Radhošti je kamenný kříž, který se v současnosti nachází před vchodem do kaple. Původně stál v místech, kde je nyní bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje.  Roku 1805 jej na vrcholu hory na své náklady nechal vztyčit měšťan Michal Janík z Rožnova, aby jim nahradil mnohem starší kříž dřevěný. Bohužel po pádu kříže způsobeném vichřicí musel být jeho podstavec zkrácen, jak je na kříži doposud patrno.

           Zvonice kaple slouží za příznivého počasí jako rozhledna. Navzdory své poměrně malé výšce umožňuje nečekané výhledy. Působivá je už i samotná dřevěná konstrukce zvonice.

          O kostely se starají jejich farníci. Radhošť ale nemá stálé obyvatele, proto záhy po výstavbě kaple došlo k přeměně někdejšího „stavebního komitétu“ na MATICI RADHOŠŤSKOU, která od roku 1905 o kapli pečuje. (S vynucenou přestávkou v době socialismu, kdy byl spolek rozpuštěn. Kapli pak po dlouhých 40 let udržovali a před úplnou devastací zachránili členové ČSL z vesnic pod Radhoštěm.)

          Po obnovení činnosti spolku roku 1994 byla zahájena rozsáhlá a náročná rekonstrukce kaple.

          Obrázek vpravo zachycuje výměnu šindele na plášti kaple. Návštěvníci Radhoště se tak v té době mohli přesvědčit, že kaple je skutečně kamenná.

Foto převzato z http://www.beskydskysindel.cz/