Trest smrti za doušek vody
Na jiném místě tohoto webu uvádím, že členové Matice radhošťské na své podzimní schůzi vyslovili podporu návrhu, aby se z pokladny spolku přispělo do sbírky na pomoc křesťanům, kteří jsou ve světě pronásledování pro svou víru.
V našich sdělovacích prostředcích je křesťanství zmiňováno jen sporadicky a o realitě pronásledování křesťanů se už nemluví takřka vůbec. Přesto jsou i výjimky - například Český rozhlas z 9.2. 2014:
"Pronásledování křesťanů ve světě stále sílí. Devět z deseti států, kde nejvíc trpí křesťané, je muslimských. Na prvním místě je však už dvanáctý rok Severní Korea, která křesťany pronásleduje nejbrutálněji. Komunistický režim je trestá i za to, že vlastní Bibli, a nedávno za tento „prohřešek“ veřejně popravil 80 lidí. Podle odhadů je až třetina všech zhruba 100.000 severokorejských křesťanů vězněna v táborech nucených prací..." Celý text pořadu ZDE.
Smutné svědectví nám po zadání hesla - Pronásledování křesťanů - přinese i Wikipedie:
"během dvou tisíc let pro svou víru zahynulo asi 70 miliónů křesťanů, z toho asi 45 milionu v průběhu 20. století Sociolog Massimo Introvigne upozorňuje, že je to jen střízlivý odhad a skutečné číslo může být o hodně vyšší. Podle organizace Open Doors, zaměřené na pomoc pronásledovaným křesťanům a monitorování násilí proti nim, trpí v současnosti pronásledováním přibližně 100 miliónů křesťanů..."
Co zmůže proti této strašné statistice těch 15 tisíc korun? (Mimochodem - na obnovu požárem zničené restaurace Libušín jsme přispěli částkou vyšší…)
Tato rubrika má název křesťan a politika.
Často nechápeme odpovědnost nás - lidí žijících v demokracii. My jednotlivci opravdu zmůžeme málo, ale díky demokratickým volbám můžeme vyslat své zástupce do míst a do funkcí, kde je jejich hlas slyšet nepoměrně více než náš. Je pouze na nás, podle jakých kriterií vybíráme, koho do těchto vysokých pozic vyšleme a na politicích pak je, jak se svým mandátem naloží…
Letos se uskutečnily volby do evropského parlamentu. Nově zvolený europoslanec Pavel Svoboda nedávno na plénu EP ve Štrasburku vystoupil s tímto prohlášením:
Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové,
- Je dobrou zprávou pro všechny pronásledované občany v třetích zemích, že naše rezoluce na ochranu náboženské svobody mají konkrétní výsledky: v červenci jsme schvalovali rezoluci podobnou té dnešní, o súdánské křesťance Miriam Ibrahim, odsouzené na smrt. Tato žena byla týden po přijetí naší rezoluce osvobozena.
- Dnes se zastáváme Pákistanky Asia Bibi odsouzené na smrt a dalších obětí pákistánského zákona proti rouhání. I když Asia Bibi je křesťanka, většina obětí toho pákistánského zákona jsou překvapivě muslimové. I za jejich svobodu tady dnes bojujeme.
- V případě Asia Bibi vyzývám nejvyšší představitele EU, aby požádali prezidenta Pákistánu o udělení milosti Asie Bibi. To je nejrychlejší právní cesta k jejímu osvobození.
- Pokud nebude Asia Bibi a další oběti osvobozeny, vyzývám představitele EU, aby zrevidovali rozvojovou pomoc a obchodní preference, které EU Pákistánu poskytuje a aby v rámci pětiletého plánu spolupráce mezi EU a Pakistánem se jednalo s pakistánskými představiteli o vytvoření podmínek pro vládu práva a pro výkon nezávislého soudnictví.
- Není akceptovatelné pomáhat ze zdrojů EU zemi, jenž nedodržuje fundamentální zásady ochrany lidských práv v odpovídající míře. Dodržování základních lidských práv je konec konců jednou z podmínek EU pro země, kterým se rozvojové pomoci a obchodních preferencí ze strany EU dostává.
Kdo je ta žena o které Pavel Svoboda mluví?
Asia Noereen Bibi je Pakistánka, matka pěti dětí. Pocházela z jediné křesťanské rodiny v obci. Pracovala mezi muslimkami na poli, když ji muslimské ženy poručily donést ze studny vodu. Asia se provinila tím, že se při tom z této studny také sama napila. Byla fyzicky napadena a urážená pro svou víru a v následné hádce údajně řekla: "Věřím, svému náboženství a v Ježíše Krista, který zemřel na kříži za hříchy lidstva. Co tvůj prorok Mohammed kdy udělal pro spásu lidstva?!"
Její skutek byl označen za rouhačství a byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Na popravu čeká v nelidských podmínkách v cele bez oken už 6 let. Její manžel i s dětmi se musí skrývat…
Asia má „štěstí“ její příběh se stal mediálně známým podobně jako osud Miriam Ibrahim a zřejmě pouze proto ještě žije. 16. října 2014 ale vrchní soud zamítl její odvolání a potvrdil rozsudek smrti.
Dva pakistánští politici, kteří se chtěli zasadit o změnu zákona o rouhačství, na základě kterého byla Asia odsouzena, jsou již mrtvi. Oba byli zabiti.