Sv. Cyril a Metoděj by měli radost.
V naší radhošťské kapli naleznete několik symbolických odkazů na pravoslavnou církev a na mramorové desce nad vchodem do kaple je jasně formulovaná touha a výzva k jednotě slovanských křesťanů.
Bohužel, záhy po cyrilometodějské epoše došlo k postupnému odcizení a rozdělení východních a západních křesťanů. Tato krize je označována jako velké schizma a trvá už téměř 1000 let. Vztah východní (pravoslavné) a západní (katolické) církve je poznamenán obdobími otevřeného nepřátelství, vzájemné ignorace a lhostejnosti i pokusy o sblížení a dialog. Teprve koncem 19. a zvláště v minulém století se však v těchto pozitivních snahách více postoupilo. Jedním z takových konkrétních kroků byla tradice tzv. unionistických sjezdů na moravském Velehradě. Ze strany pravoslavných církví je jistou technickou komplikací, že zde neexistuje sjednocující autorita srovnatelná s pozicí papeže v církvi katolické. Některé místní pravoslavné církve (a tím i patriarchové stojící v jejich čele) jsou přirozeně svou velikostí nebo tradicí významnější než jiné.
Velmi uznávaným představitelem pravoslavné církve je jistě patriarcha moskevský a vší Rusi Kirill. Zatímco ještě jeho předchůdce nikdy nedal souhlas k tomu, aby Jan Pavel II. mohl navštívit Rusko, současný moskevský patriarcha se včera na Kubě sešel s papežem Františkem. Je to poprvé v tisícileté historii rozdělených církví, co k setkání na takové úrovni došlo. A nejedná se pouze o nějakou zdvořilostní návštěvu. Oba církevní představitelé vydali obsáhlé společné prohlášení, v němž se více než minulostí zabývají současným stavem světa, často velmi konkrétními otázkami a případy a oba vyjadřují naději a odhodlání k další spolupráci.
Papež František o historickém setkání s pravoslavným patriarchou: Mluvili jsme o našich církvích a nalezli jsme shodu v tom, že jednota se vytváří na cestě.
Patriarcha Kirill: Obě církve mohou spolupracovat na obraně křesťanství na celém světě, aby nedošlo k válce, byl respektován lidský život a byly posíleny základy mravnosti, rodiny a člověka.
Myslím, že spolupatroni Evropy sv. Cyril a Metoděj by měli (mají) z takového vývoje radost. 
