Cesty sv. Cyrila a Metoděje
Kolem r. 855 – Cesta filosofa Konstantina jako vyslance byzantského císaře ke dvoru bagdádského chalífy do Sámáry, zhruba do míst dnešního Bagdádu.
860-61 – Cesta Konstantina a jeho staršího bratra Metoděje ke kočovným Chazarům, obývajícím prostor mezi Černým a Kaspickým mořem. Jejich nález ostatků papeže sv. Klimenta na Krymu.
863 – Cesta Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu.
867 – Konstantin a Metoděj provázeni druhy i žáky opouštějí Moravu a vydávají se přes Blatnohrad (dnešní Zalavár v Maďarsku) do Benátek a odtud do Říma.
868-69 – Pobyt Konstantina a Metoděje v Římě, kde vážně nemocný Konstantin vstoupil do jednoho z tamních klášterů, přijal řeholní jméno Cyril a 14. února 869 ve věku pouhých 42 let zemřel. Byl pohřben s poctami a v pověsti svatosti v římském kostele sv. Klimenta.
869 - Metoděj jako zplnomocněný apoštolský legát je vyslán do Panonie, aby dojednal zřízení nové samostatné panonské diecéze. Měl s sebou papežský list schvalující slovanskou bohoslužbu. Do Říma se Metoděj od knížete Kocela vrátil s doprovodem 20 mužů způsobilých ke kněžskému stavu. Na podzim roku 869 se Metoděj přes Panonii vrací na Moravu.
870-73 - Při další cestě na Moravu byl arcibiskup Metoděj na popud bavorských biskupů zajat a vsazen do vězení patrně v německém Ellwangenu a propuštěn za více než 2,5 roku na přímý zásah papeže.
873-80 - po návratu na Velkou Moravu pokračoval Metoděj ve své práci, křtil a vychovával novou generaci místních duchovních a šířil křesťanství při svých cestách po území dnešní Mravy, Čech i Polska (Krakovsko)
880 - Arcibiskup Metoděj předvolán do Říma, aby zde znovu úspěšně obhájil svou pastorační činnost. Jako jeho pomocný biskup je vysvěcen Viching.
881-82 – Metoděj vykonal cestu do Cařihradu, kde byl slavnostně přijat císařem Basilem I. a patriarchou Fotiem.
882-85 - Metoděj se vrací na Moravu. Pokřtil českého knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu, dále šíří křesťanství a vychovává následovníky.
6. dubna 885 ve věku 72 let arcibiskup Metoděj umírá.
